Most
James Martin
Americký jezuita James Martin je autorem mnoha knih. U nás je asi nejznámější z nich Jezuitský návod téměř na všechno. Ve své knize Most se zabývá právě „mostem“ jako prostředkem pro možnost setkání katolické církve a lidí z LGBT+ komunity. „Most“ spojuje oba břehy řeky a autor vybízí nejen představitele katolické církve, ale všechny křesťany, aby se k LGBT+ věřícím chovali novým způsobem, který se vyznačuje respektem a otevřeností. Obrací se stejně tak na LGBT+ komunitu, aby podobně otevřeně a s pochopením přistupovala ke katolické církvi. Kdo by v knize hledal kontroverze, agresi a sváry, ten bude zklamán. Kniha je velice laskavým vykročením přes řeku nepochopení a rozdělení.
Ukázky z knihy:
Mnoho roků jsem pracoval s LGBT+ lidmi, z nichž většina byli katolíci. Moje služba neměla primární formu vyučování, nebo nabídky seminářů, ale volil jsem spíše neformální cesty. Gayové, lesby, bisexuálové, translidé a taky jejich rodiče a přátelé prosili o radu, podporu, zpověď a duchovní vedení. Po bohoslužbách, přednáškách nebo exerciciích ode mne chtěli doporučení v duchovních a náboženských záležitostech, ptali se na vztah k církvi nebo jen vyprávěli o svých zkušenostech.
Naslouchal jsem jejich radostem a nadějím, smutkům a úzkostem, které někdy doprovázely slzy, jindy smích. Spřátelili jsme se. A hodně kněží, jáhnů, řeholních sester a bratrů a pastoračních pracovníků by určitě prohlásilo totéž. (…)
Vztah LGBT+ katolíků a katolické církve byl někdy nesnášenlivý a bojovný, jindy vřelý a přívětivý. Mnoho napětí charakterizujících tento komplikovaný vztah souvisí, jak se domnívám, s nedostatkem komunikace a z velké části i se vzájemnou nedůvěrou. Co je tedy zapotřebí především, je most vzájemného porozumění.
Rád bych vás proto pozval ke společnému vykročení a pokusím se popsat, jak bychom tento most mohli vystavět, tedy jak se může církev přiblížit LGBT+ komunitě a naopak, jak se LGBT+ komunita může přiblížit církvi, protože po dobrém mostě se chodí oběma směry.
Katechismus katolické církve zve katolíky k tomu, aby k homosexuálním lidem přistupovali s respektem, soucítěním a ohleduplností (čl. 2358). Co všechno to znamená? Otázka z opačného směru pak zní: co znamená přistupovat k církvi s respektem, soucítěním a ohleduplností pro LGBT+ komunitu?
Vykročme tedy na most nejprve ze směru od institucionální církve k LGBT+ komunitě a přemýšlejme, co může pro církev znamenat přistupovat k LGBT+ lidem s respektem, soucítěním a ohleduplností. (…)
V příběhu, v němž Ježíš uzdravuje sluhu římského setníka (Mt 8,5-13), stojí za povšimnutí, že Ježíš římského setníka nekritizuje. Neříká: nejsi Žid, jsi pohan, ale přijímá ho takového, jaký je, a udělá to, oč ho setník žádá: uzdraví jeho sluhu. Dokonce mnoha slovy chválí víru muže, který tehdy platil za absolutního outsidera. Ježíš se nechává překvapit tím, co přichází od člověka na okraji společnosti.
Otázky k zamyšlení
- Překvapuje vás, že Ježíš pomohl někomu takovému? Jak myslíte, že na to lidé reagovali? Odkud bral Ježíš sílu k tomu, aby něco takového vůbec zvládl?
- Odkud vzal římský setník sílu k tomu, aby přišel za Ježíšem?
- Co vypovídá Ježíšova vstřícnost o Boží otevřenosti?
- Když si představíte v tomto příběhu sami sebe, jaká byla podle vás setníkova reakce na setkání s Ježíšem? Zažili jste někdy takovou překvapivou otevřenost? Jaký způsob uzdravení nabídl Bůh vám?
- Ježíš říká o setníkově víře, že je největší, jakou kdy v Izraeli nalezl. Co říká setníkova víra vám? Může nějak ovlivnit i vaši víru?